Historie zavazuje. To by měla být první slova člověka, který vstupuje do řad dobrovolného hasičstva. Dobrovolným hasičem se nestal každý. Do řad hasičstva byli přijímáni lidé morální, čestní a vážení mezi svými sousedy. Byli na svou příslušnost k hasičstvu hrdi, vážili si jí a přispívali svému spolku nejen chutí pracovat ve prospěch obce, ale pomáhali svému spolku i finančně. Hasiči byli v obcích uznáváni a ctěni a to nejen pro svou ochotu kdykoliv a komukoliv pomoci při záchraně života i majetku, ale i pro odborné znalosti, které si stále prohlubovali při výcviku a školeních. Dobrovolné hasičstvo bylo vždy dobře organizováno a jako organizovaná složka ve svém spolku i na veřejnosti vystupovalo. Vážnost u spoluobčanů si nezískali hasiči tím, že byli hasiči, ale tím, jak se chovali, jednali a vystupovali.
